Obec Horní Podluží

Vznik obce Horní Podluží spadá do roku 1411. V té době byl též postaven někde v místech dnešního kostela sv. Kateřiny malý dřevěný kostelík. Varnsdorfský urbář (soupis pozemků a jejich výnosů) z roku 1547 uvádí, že k tomuto kostelíku byly připojeny rovněž Dolní Podluží, Studánka, Jiřetín a Hlemýždí, které později splynulo s Dolním Podlužím. Když v roce 1627 bylo vydáno císařské vyhlášení o nežádoucí přítomnosti nekatolických věřících v českém království, opouští zdejší kraj tisíce luteránů. Jejich odchodem došlo k vylidnění celých zdejších oblastí. Až do konce třicetileté války se tu pohybovala cizí vojska, vracely se morové nákazy a poddaní byli ožebračováni žoldnéřskými vojsky obou stran. Téměř dvě třetiny obce byly vypáleny nebo opuštěny. Ještě před počátky průmyslové revoluce zde silně zakotvila textilní výroba. Světový ohlas získaly především výrobky z bílého lněného plátna. V roce 1885 je provedena prozatímní územní úprava mezi obcemi Horní a Dolní Podluží.

K Hornímu Podluží byly přidruženy osady Světlík, Ladečka a Žofín. Roku 1980 byla obec v rámci sloučení připojena k Dolnímu Podluží. V roce 1990 se osamostatnila.